Akademický sochař Břetislav Benda byl jedním z posledních žáků zakladatelů českého moderního sochařství Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy.
Za dobu svého tvůrčího života vytvořil rozsáhlé dílo - více než sto plastik v životní a nadživotní velikosti, desítky portrétů a také mnoho dalších plastik menších rozměrů provedených v mramoru, bronzu či terakotě.
Hlavním tématem, kterému se celý život věnoval, byly postavy žen.
Výraznou stopu zanechal i v další tvorbě a to zejména v tématice naší státnosti, sportu, lidské práce, venkova, sakrálních plastik a portrétů.
Publikované plastiky jsou v držení umělcovy rodiny a tvoří výběr sochařova díla. Skutečný rozsah tvorby je výrazně mnohem rozsáhlejší, co do počtu rozměrů i provedení v materiálu a dal umělcovi čestný název sochař republiky.
Řadu plastik vytvořil spolu se svým synem Milanem.
Hlavním tématem, kterému se věnoval, byly postavy žen, zejména akty, byl zván sochařem ženského těla.
Vytvořil řadu krásných aktů, v nichž se postupně vyhraňoval jeho typ ženské krásy. Zde se projevil Štursův vliv i poučení moderní francouzskou plastikou. Ve svých ženách dokázal evokovat prostou krásu, intimní náladu, pocit štěstí, ale i jiné pocity. Dokázal nejen mimořádné mistrovství, ale též velký cit pro vlastnosti materiálu v konečné fázi realizace plastik.
Příkladem jsou plastiky "Toileta III" a "Přemýšlející", které patří k nejvýznamnějším sochařským dílům minulého století a byly již vícekrát vystavovány a oceňovány doma i v zahraničí.
Plastika Deméter v roce 1925 získala na pařížské mezinárodní výstavě nejvyšší ocenění - zlatou medaili.
Plastiky z 30-tých a 40-tých let "Žena s jablkem", “Vstupující do vody", "Večer", "Žena se džbánem", "Vzpomínka" vznikly i v životní velikosti a jsou umístěny ve veřejném prostoru v Praze a Karlových Varech. Spolu s plastikou "Děvče s tamburínou" vyjadřují sochařův cit pro realitu a smysl pro pohyb.
Pozoruhodné a dodnes mnohdy nedostižné jsou jeho plastiky z dnes již vzácného carrarského mramoru v komorním provedení i větších velikostech. V této publikaci zastoupené plastikami "Flora", "Koupel", "Zamyšlená", "Siesta" a "Stesk" dokazují, že ne nadarmo se říkalo o dokonalých mramorech jiných sochařů, že: "jsou jako od Bendy".
Z umělcových studií žen a dívek nelze pominout jemnou modelaci plastiky "Máchání".
K řeckým pověstem se vrátil o dvacet let později bronzovým sousoším "Léda s labutí" z roku 1961 realizované v životní velikosti v Poděbradech .
V dobách nacistické okupace vytvořil řadu plastik vyjadřující utrpení národa a zároveň naději v osvobození.
"Andromeda připoutaná ke skále čeká na zachránce Persea". Sochař se musel vyjádřit jinotajem a proto použil řecké báje.
Plastika "Odboj - Amazonka", jež s okupanty bojuje - zde sochař musel zvolit i druhý název. Bylo to nutné, psal se rok 1941 a po zájmu návštěvníků výstavy byl umělec předvolán k výslechu na Gestapo. Naštěstí se mu podařilo policii namluvit, že socha předstvuje pověst o dívčí válce.
Umělec si velmi vážil lidské prace a zvlášť řemesel.
Dělnické a zemědělské profese lze představit plastikami "Kováři" a "Žně".
V sochařově tvorbě se v řadě komorních plastik vyskytují prvky žánrového pohledu často inspirované životem. Příkladem jsou sousoší "Taneční pár" a "Před hotelem" z předválečného období, ale i "Čtenářka z Tate Gallery" z roku 1965.
Patří sem i zcela unikátní "Žena s mísou" (rok 1924), která je doplňkem obytného prostoru a také "Kolébka" (rok 1935) s funkcí vysoušení inkoustového textu.
Sochař Břetislav Benda se věnoval i dalším tématům. Zcela specifickou oblastí jeho tvorby byly ceny prezidenta republiky vítězům významných sportovních akcí a sportovní trofeje.
Stal se tvůrcem osmi prezidentských trofejí. Svoji roli sehrála i skutečnost, že byl nejenom uznávaným umělcem a osobně se znal s presidentem T.G.Masarykem, ale že též sám sportoval, výborně lyžoval a cvičil v Sokole.
Zde jsou představeny pouze některé plastiky z kolekce sportu, které byly i prezidentskou cenou vítězům a patří mezi Bendova mistrovská díla.
"Motocyklista" z roku 1927 byl inspirován slavnou plastikou "Sluneční paprsek" od jeho přítele sochaře O. Švece, "Krasobruslař", "Žokej" i "Letec" z třicátých let jsou cennými svědky té doby.
Akademický sochař Břetislav Benda byl znamenitým portrétistou. Již od konce 20-tých let vytvořil řadu portrétů významných osobností, umělců, podnikatelů i politiků.
Jako známý a uznávaný sochař byl v roce 1930 vyzván vedením České spořitelny k vytvoření busty prezidenta T.G.Masaryka pro dvoranu jejího sídla. Na pozvání pana prezidenta přesídlil mladý umělec do Lán a zde během 14 dnů vytvořil krásný portrét. Busta byla za okupace nacisty odstraněna a zničena.
Originální model portrétu se zachoval v držení rodiny Bendovy a tak mohl být znovu odlit do bronzu.
Sochař Břetislav Benda byl křesťan a vytvořil desítky sakrálních plastik, z nichž některé jsou umístěny i ve veřejném prostoru. Jmenovat lze jako příklad plastiky "Starý a Nový Zákon" v architektuře katolické teologické fakulty v Praze - Dejvicích.
Vrcholným dílem jeho sakrální tvorby je soubor tří plastik provedených z bílého carrarského mramoru, který tvoří dvoumetrový "Kristus Král" a metrové sochy andělů "Anděl I" a "Anděl II".
